Elektroenergetické datové centrum, a. s.

Tuzemská energetika zaznamenává zrod nového významného hráče. Nedisponuje ani výrobními zdroji, ani fyzickou infrastrukturou v podobě vedení velmi vysokého napětí. Elektroenergetické datové centrum (EDC) bude však stát v samém středu decentralizovaného systému, do kterého se tuzemská energetika pomalu transformuje. Budou se tam sbíhat veškeré informace o tom, co se s elektřinou děje, od domácích malovýrobců až po velké spotřebitele. „Do systému se budou postupně zapojovat úplně všichni v energetice,“ říká v prvním rozhovoru po jmenování nový šéf EDC Petr Kusý.

Pro začátek: co to EDC vlastně je a k čemu má sloužit?

EDC je úplně nová společnost, která vznikla podle energetického zákona. Je to firma, která pomáhá transformaci energetiky. To znamená, že postupně zajistí řadu služeb a výměnu dat. Bude to takový energetický datový hub, který bude uprostřed všeho dění a bude zpracovávat v reálném čase velké množství informací a posílat je tam, kde jsou třeba. S nadsázkou ho občas nazýváme „centrální mozek lidstva“. Do systému se budou postupně zapojovat úplně všichni v energetice: obchodníci s elektřinou, distributoři, aktivní zákazníci. Vznik EDC je rozdělen na dvě etapy. První bude spuštěná už letos v srpnu a týká se oblasti sdílení elektřiny.

Co to v praxi znamená?

Aktivní zákazníci, kteří si sami vyrábějí elektřinu, se u EDC budou registrovat. Přes obchodníka a distributora, tedy přes chytrý elektroměr, od nich pak do EDC potečou data. EDC je bude předávat dál operátorovi trhu OTE, aby se správně vyfakturovaly veškeré toky elektřiny v síti. Sdílení je totiž vlastně virtuální. Pokud bude aktivní výrobce posílat elektřinu sousedovi, tak to neznamená, že k sousedovi fyzicky doteče elektřina z konkrétní výrobny. Výrobce pošle sousedovi elektřinu virtuálně a přes EDC se zjistí, kdo komu má kolik přesně zaplatit.

Takže vlastně takové účetní centrum?

Dá se to tak říci. Ale EDC nebude fungovat jen ve smyslu fakturování. Centrum vzniká i proto, aby fungovala elektroenergetická soustava. A aby fungovala, tak se výroba vždy musí rovnat spotřebě. Distributoři a provozovatel přenosové soustavy ČEPS musí znát veškeré toky, jež jsou dnes úplně jiné, než byly historicky. Data se musí vyměňovat v každém okamžiku. Takže datové centrum bude fungovat nejenom pro potřeby fakturace, ale i pro vybalancování toků a bude řešit řadu věcí i pro provozovatele sítí.

To bude ta druhá etapa?

Říkáme tomu finální koncept EDC, který by měl fungovat od poloviny roku 2026. Bude v sobě zahrnovat prvky nové energetiky, které se dnes připravují v novele energetického zákona lex OZE III. To znamená akumulaci, flexibilitu, agregaci a řadu dalších věcí. Sdílení, o kterém se teď nejvíce mluví, je opravdu úplný start.

Agregace už v Česku funguje. Co se tedy pro tyto technologie s EDC změní?

Agregace dnes funguje pro potřeby přenosové soustavy, které zajišťuje služby výkonové rovnováhy (dodávky elektřiny nebo naopak omezení výroby v situacích, kdy je elektřiny v síti nedostatek, nebo naopak nadbytek – pozn. red.). Agregátor si může vytipovat třeba sto malých zdrojů, vytvořit z nich agregační blok a ten v daný okamžik zajišťuje služby přenosové soustavě. Dnes si toto zajišťuje ČEPS, do budoucna dojde k přesunu do EDC. To se ovšem bavíme o agregaci jenom na straně vý‑ roby. Vznikne však také agregace flexibility na straně poptávky, tedy na straně spotřebitele. Ten si může říci, že část energie vlastně nepotřebuje, a může ji odevzdat síti. A provozovatel soustavy pak může s tou hodnotou energie – nebo třeba výkonu – počítat. Řeknu příklad: třeba lednička nepojede na 5 °C, ale na 6 °C. A nebude to samozřejmě jedna malá domácnost, která tuto „nespotřebu“ poskytne ČEPS, ale agregátor, jenž bude takových domácností sdružovat třeba tisíc. A v určitý okamžik bude jejich prostřednictvím schopen nabídnout službu. V takový okamžik vznikne řada fyzikálních i finančních toků, které se budou muset vypořádat.

Kolik odběratelů by se mohlo zapojit?

Je samozřejmě nesmysl, aby bylo od samého počátku zapojeno všech šest milionů odběrných míst. Bude to postupné, začnou vznikat agregátoři, kteří budou domácnostem říkat, že mohou tyto služby poskytovat a vydělávat na tom. To je koncept flexibility. Důležité je však zmínit, že dneska má domácnost elektroměr, který se odečítá jednou za rok. Přijde odečítač, změří, kolik zákazník odebral, a to se přefakturuje do ceny. Ti, kteří budou sdílet, poskytovat flexibilitu, zkrátka se aktivně zapojí, musí však mít chytrý elektroměr a jejich spotřeba se bude vyhodnocovat po 15 minutách. To znamená, že dat, která se budou muset posílat, vyměňovat, vyhodnocovat, bude násobně víc. Distributoři mají nyní před sebou velký úkol, a sice postupně osazovat více a více chytrých elektroměrů, aby všichni měli možnost se zapojit. Je to opravdu velká radikální změna, která nás čeká.

Jak bude EDC vlastně vypadat? Budete mít nějaké sídlo, centrální dispečink?

To je téma, které nyní nemůžu specifikovat. První část, tedy sdílení, se připravuje a nebude to nějaký extra robustní systém. A pro druhou část připravujeme v současné době velké výběrové řízení na dodavatele. Nemůžu ale říkat detaily z důvodu, abych neohrozil tendr, který teprve odstartuje. Není důvod dávat sebemenší záminku pro nějaké námitky. O detailech se můžeme pobavit ve chvíli, kdy zakázku vypíšeme. Nicméně můžu aspoň říct, že aktuálně hledáme klasické kanceláře.

Kolik budete mít zaměstnanců?

V současnosti máme jmenované představenstvo a čtyři z šesti členů dozorčí rady, každý za jednoho z akcionářů. Ke jmenování dalších dvou členů za Českou republiku dojde v nejbližší době. Máme jednotky zaměstnanců, které bych spočítal na prstech jedné ruky. Do konce roku očekávám, že by jich mohlo být 10 až 15 na plný úvazek. Mezi nimi budou samozřejmě IT specialisté, ale potřebujeme i právníky či administrativní podporu, zkrátka zaměstnance, kteří zajišťují chod každé firmy.

Jak bude EDC financováno?

Prostřednictvím položky v regulované složce ceny elektřiny. Tato položka se podle zákona jmenuje cena za nesíťovou infrastrukturu, což je pojem, který se objeví v blízké době i ve fakturách. Bude však zahrnovat nejen EDC, ale i operátora trhu OTE a Energetický regulační úřad (ERÚ), jejichž provoz se v ceně elektřiny platí už dnes. Tím se budou krýt náklady, které tyto společnosti a úřad mají. EDC bude přitom plně regulovaná společnost, to znamená, že ERÚ pro nás musí nastavit regulační pravidla, podle kterých se platba nastaví, a zohlednit přitom náklady, výnosy a zisk.

Je už známá výše poplatku?

Zatím ne. S regulačním úřadem však čile komunikujeme přípravu cenového rozhodnutí a již je zřejmé, že v případě EDC půjde maximálně o pár jednotek korun za měsíc a odběrné místo.

Pokud se nepletu, počítá se i s dotací?

V Národním plánu obnovy se počítá s dotací ve výši 800 milionů korun. Jsme v kontaktu s ministerstvem průmyslu a obchodu a řešíme způsob, jakým se peníze vyplatí a na co přesně budou.

Existuje přitom možnost, že dotace se zahrne do snížení příspěvku, který by pak mohl být ještě nižší než zmíněné jednotky korun měsíčně. Detaily ale ještě opravdu nedokážu říci.

Odhadovalo se přitom, že vznik EDC přijde zhruba na miliardu korun.

Jsme v situaci, kdy připravujeme výběrové řízení, a až podle nabídek dodavatelů uvidíme, kolik to bude. Ale neočekávám, že by náklady měly být v nějaké extrémní výši.

Zdroj: Hospodářské noviny, 27. 3. 2024, Jan Brož