Komunitní energetika, tedy možnost sdílet energii z obnovitelných zdrojů i v jiných místech, než kde byla přímo vyrobena, v Česku prakticky zahájila loni v září. Zájem o ni předčil očekávání.
Už od loňského října v malé obci Soběhrdy sdílejí elektřinu z fotovoltaických elektráren (FVE) na střechách obecních budov. Posílají ji do míst, která fotovoltaiku nemají, zato mají vysokou spotřebu: do obecního úřadu s restaurací a dvou čistíren odpadních vod. „Jsme sice malý výrobce, sdílíme sami sobě a fungujeme v režimu aktivní zákazník, ale máme už další zájemce a pravděpodobně u nás vznikne energetické společenství,“ pochvaluje si starosta Pavel Bartík.
Sdílení lokálně vyrobené energie z obnovitelných zdrojů a její spotřebu v rámci komunity umožnila novela energetického zákona označovaná lex OZE II. K zelené elektřině se díky ní dostanou i spotřebitelé, kteří FVE nemají, a výrobci mohou energii poskytnout komunitě za ceny atraktivní pro obě strany. Sdílet je možné buď jako takzvaný aktivní zákazník, nebo jakožto energetická společenství. Obě varianty se musejí registrovat u Elektroenergetického datového centra, a energetická společenství navíc u Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Přibývá aktivních zákazníků
Komunitou se rozumí rodina, sousedé, obec, bytové domy, firmy i instituce nebo třeba spolky. Ty tvoří skupinu, která v případě varianty aktivní zákazník (AZ) sestává z jednoho výrobce a až deseti sdílejících odběrných míst. Výjimku mají jen bytové domy, v nichž může sdílet energii za hlavní pojistkovou skříní až tisíc členů. Například Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Jihomoravského kraje zapojila do tří skupin sdílení svých 21 poboček, z nichž 12 má vlastní FVE. Nyní přidává i budovy krajské environmentální vzdělávací organizace Lipka a v plánu má také bateriovou akumulaci.
Jak bude sdílení finančně výhodné, se ještě nedá zcela vyhodnotit, začít s ním bylo možné až od loňského podzimu, takže za sebou máme období roku, kdy slunce tolik nesvítí. „Spočítali jsme si, že by roční úspora na elektřině mohla činit přibližně 150 tisíc korun. Už první dva loňské měsíce ale ukázaly, že minimálně po technické a organizační stránce všechno funguje, jak má,“ říká za ZZS Tomáš Jagoš. V Soběhrdech data ukázala, že se v říjnu podařilo pokrýt ve sdílených místech 10 až 30 procent spotřeby.
Podle Unie komunitní energetiky má sdílení reálně šanci pomoct i strukturálně znevýhodněným regionům. Co do počtu zatím převládají takzvaní aktivní zákazníci. Od 1. srpna, kdy EDC zahájilo registraci, se jich jen za první měsíc zapsalo víc než osm tisíc, ke konci roku jich bylo přes 14 tisíc. Z toho už skoro šest tisíc a téměř tři stovky bytových domů prošly celým procesem a aktivně elektřinu sdílejí.
Energetická společenství se zatím spíš testují
Nejen záchranáři z Jihomoravského kraje mají v plánu sdílení dál rozšiřovat a založit energetické společenství (ES), druhý možný typ komunity do tisíce členů. Účastníky mohou být opět obce či podniky, ale také například společenství bytových jednotek. Založení a zprovoznění ES je procesně a časově náročnější. I proto ERÚ podle svého mluvčího Jana Hamrníka aktuálně eviduje jen dvacet takzvaných občanských ES a dvě společenství pro obnovitelné zdroje, která mohou kromě elektřiny sdílet i tepelnou energii. „Pozorujeme, že mnoho budoucích energetických společenství testuje sdílení pilotně v rámci aktivního zákazníka a zároveň připravuje zprovoznění opravdového energetického společenství na později, zpracovávají k tomu studie proveditelnosti a ekonomické analýzy,“ podotýká Áron Tkadleček, vedoucí projektové pracovní skupiny UKEN a expert na komunitní energetiku Hnutí DUHA.
Zdroj: e15.cz, 15. 3. 2025, Marcela Štefcová